• Povídky 30.08.2010

    foto003Byla vždy upravená, ráda se strojila, ale hlavně pro svého muže, aby se s ní mohl vytahovat. To jí dělalo dobře, když si ji pyšně vedl na procházku. Svým blízkým dělala, co jim na očích viděla. Když měla přijít na návštěvu vnučka, umotala do polévky obzvláště malé játrové knedlíčky, aby je malá měla akorát do pusy.  Když se jim začalo dobře dařit, nakoupila synům elektrické spotřebiče, malé zlatý řetízek s přívěskem, náušnice a mnoho jiných věcí.

    Začali s rekonstrukcí domku a při té příležitosti muže upozornila, že zábradlí v patře nad schodama je uvolněné, co kdyby se s malou utrhlo, že to musí dát do pořádku. Slíbil jí to a ona pak v rámci jiných starostí na to zapomněla. Z gruntu předělávali koupelnu a ji to moc těšilo. Jen ten výběr obkladaček a dlaždic, vůbec se neuměla rozhodnout, jaké by chtěla. Také se nemohli dohodnout, zda jen sprchový kout nebo vanu. Ona bránila svůj požadavek na vanu, který podepřela pádným argumentem. Až sestárnou, budou se třeba potřebovat koupat v bylinkách a to by ve sprcháči tedy rozhodně nemohli.

    Nic neponechávala náhodě, všechno domýšlela, aby ji nic nezaskočilo. Dala si také do pořádku zuby, přišlo ji to na pár tisícovek, ale ona jich nelitovala, jen když se bude stále líbit svému muži. Ten se měl co otáčet, ale slušně prosperoval a tak si dobře žili.

    Štěstí jí kazil jen neblahý maminčin zdravotní stav, denně za ní docházela, ale maminka ji už občas nepoznala. Těžce s rozhodovala, že bude muset maminku umístit do nějakého zařízení, protože se o ni bála. Bylo to čím dál horší. Jednou jí dokonce telefonovali do práce, že maminka chodí po ulici v noční košili. Už nebylo zbytí, musela něco podniknout. Vyřešil to za ni život, vlastně smrt. Maminka odešla tam, odkud se nevrací.

    Čas plynul, události se kupily, navštívila je zlá nemoc. Denně chodila za svým mužem do nemocnice, byla mu velkou oporou.

    Jednoho dne přišla z práce a z nákupu potravin, potraviny uklidila tam, kam patřily a dala se do vaření jídla. Posléze vypnula sporák, vzala šňůru na prádlo a šla po schodech nahoru. Šňůru uvázala k zábradlí, druhý konec se smyčkou si přehodila okolo krku.

    Pohlédla nahoru, kde střešní okno rámovalo modré nebe a klidným hlasem řekla. „Už jdu.“ Přelezla přes zábradlí a zhoupla se dolů. Už nemohla posoudit, zda její muž to zábradlí opravil dobře. Odešla za ním, půl roku po jeho smrti.

    plac

    Posted by Naďa @ 19:15

  • 14 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • NULI Says:

      Nějak se mi do komentáře nechce. Což o to, čte se to dobře, ale je to ještě smutnější, než povídka první …

    • Ivana Says:

      Ano….co dodat…smutné.

    • Blanka Says:

      Nepíš také smutné, ja to čítavam večer a potom nebudem môcť dobre spať.
      Ale ide Ti to dobre, aby som bola objektívna, aj minule to bolo fajn.

    • Naďa Says:

      Milé dívky, polepším se, ale ještě jeden příběh bude smutný,nevím, zda bude následovat hned nebo až posléze …

    • Mirek T. Says:

      Smutné příběhy nejsou mojí parketou a navíc chytl mě houser neboli hexnšus a nemohu sedět (!) u PC…

    • Naďa Says:

      Tak ať Vás, Mirku, brzy houser pustí!

    • Jarka Says:

      Naďo, seš expert na nečekaná rozuzlení. Tento konec jsem zase vůbec nepředpokládala i když, kdybych četla pozorněji mohlo mi to dojít. Přestala mít pro koho žít. Maminka odešla, manžel odešel ….
      Chjo, to je tak smutné a ještě to počasí venku je tak nanicovaté. :-(

    • zuzana Says:

      nějak mi to nejde odeslat, doufám, že to tam nebude víckrát. Psala jsem, že to Nuli napsala i za mě. Aaach jo…tak ještě příště a pak bych prosila něco radostnějšího…

    • Naďa Says:

      Už za chvilku to bude odlehčení :-)

    • Naďa Says:

      Počasí je přímo příšerné …

    • Čerf Says:

      Ani já neřeknu nic objevnějšího, než že je to smutný příběh. Ale pravdivé příběhy bývají občas smutné a když se pokusíme je přemalovat růžovým nátěrem, tak ten smutek stejně prosvítá. A poctivý smutek se mi zdá být lepší než falešné veselí.

    • Ivo Adler Says:

      Ahoj Naďo, oplácím Ti tvoji návštěvu na mém blogu. To víš, jsem slušný člověk. Ne že bych tu byl poprvé, ale není o tom doklad. Žasnu, jak jsi plodná, myslím literárně. Co vlastně děláš, že se tak můžeš věnovat počítači? Měla bys taky něco napsat o sobě, nejen své bezprostřední imprese. Rád si počtu, pokud mi čas vystačí.

    • Naďa Says:

      Je pravdou …

    • Naďa Says:

      Díky za návštěvu, nejsnadněji se něco o mě dozvíš, když si koupíš knížku: Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. Knížku prodávají mj. např. v kamenných obchodech v Luxoru a Kanzelsbergera, internetových - v NeoLuxoru, na této adrese - klik u Vydavatelství Akcent na této adrese - klik nebo u Kanzelsbergera na této adrese - klik.
      Jinak jsem kdysi, tak jak jsem se Tě dovolila, překopírovala Tvůj jeden článek ke mně na minulý blog, tak se můžeš podívat na odezvu:
      http://nadaakeyo.spaces.live.com/blog/cns!A2C5C23B3F90347E!3526.entry

Jsem archivována Národní knihovnou

 

Říjen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031