• Různé 12.08.2010

    Přírodní koupaliště Kateřinice

    Přírodní koupaliště Kateřinice

    Kdo by to byl řekl, že budu mít svoji přírodní rezervaci a taky dokonce svůj vrch, s kótou 575 mn.m. A mám. Přírodní rezervace Dubcová se nachází v Hostýnských vrších asi 400 m východně od kóty Dubcová (575 m n. m.) na pravém údolním svahu potoka Kateřinka v nadmořské výšce 445 až 525 m, asi 0,5 km jihozápadně od obce Kateřinice. Katastrální území Kateřinice u Vsetína. No prosím a ještě ke všemu se dcera jmenuje Kateřina.

    Jenže podle výnosu Ministerstva kultury došlo k prohlášení tohoto území jako přírodní rezervace s tímto jménem už 14.1.1956 a to jsem ještě nevěděla, že se tak budu jednou jmenovat. Takže svoji rezervaci a vrch mám i nemám.

    (Zřízeno výnosem Ministerstvo kultury ze dne 14. 1. 1956 jako SPR Dubcová, přehlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 29. 11. 1988 a vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 11. 6. 1992. Evidenční kód ÚSOP: 2485. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 5,8176 ha.)

    Zjistila jsem, že na Zlínsku měli takový sympatický zvyk, že dávali jména některým místům s ženskou koncovkou – „ová“, nejen přírodní rezervace Dubcová, ale třeba zámek Hošťálková. To musí mít nějaký důvod. Ale jaký?

    Vzhledem k tomu, že jsem si až tak moc velkou práci s vyhledáním tohoto důvodu a původu jména rezervace nedala, tak jsem toho mnoho nezjistila. Tedy abych řekla přesně, nezjistila jsem nic. Teda tedy až na to, že se mi zjevily zadáním jména do vyhledávače všechny možné ženské s příjmením Dubcová, tak jsem v bádání nepostoupila. Mé oko potěšilo, že si moji prvotinu zakoupily i některé knihovny, ale informace, kterou jsem potřebovala zjistit, se z internetu nevyloupla.

    Tak kdo ví? Třeba právě Vy, co to čtete víte a povíte!!!

    A teď směle do rezervace.

    Výhled z PR Dubcová na Vsetínské vrchy, v popředí kulturní louky a obec Kateřinice (30. 6. 2002)

    Mokřadní louka s kvetoucím mečíkem střechovitým, PR Dubcová (červen 2003)

    Základní údaje: Přírodní rezervaci Dubcová tvoří svahová prameniště, sušší květnaté louky a smíšený lesní porost. Celková výměra 5,8176 ha.

    Předmět ochrany: Řídký smíšený porost s řadou světlin, svahová prameniště s mokřadní květenou, bohatá populace mečíku střechovitého a kruštíku bahenního.

    Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří soláňské souvrství račanské jednotky magurského flyše s jílovci a pískovci starších ráztockých vrstev (svrchní křída - paleocén) a mladších lukovských vrstev (paleocén). Půdním typem je kambizem typická, na podmáčených místech pseudogleje až gleje.

    Květena: Ve smíšeném lese je zastoupen dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a zčásti i habr obecný (Carpinus betulus). Květena svahových pramenišť a mokřadů náleží svou floristickou skladbou do svazu Calthion, vyskytuje se zde např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), poměrně hojně kruštík bahenní (Epipactis palustris) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris), bařička bahenní (Triglochin palustre), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) aj. Sušší místa se vyznačují vegetací karpatských přepásaných luk svazu Cynosurion s malými ostrůvky krátkostébelných porostů svazu Violion caninae. Lze zde spatřit např. hruštičku menší (Pyrola minor), svízel severní (Galium boreale), vřes obecný (Calluna vulgaris) aj.

    Na lokalitě Dubcová bylo nalezeno také několik vzácnějších druhů hub, např. mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), lžičkovec šiškový (Auriscalpium vulgare), muchomůrka zelená bílá (Amanita phalloides var. alba), hřib nachovýtrusný (Porphyrellus porphyrosporus), křemenáč smrkový (Leccinum piceinum), křemenáč dubový (Leccinum quercinum) aj.

    Kruštík bahenní, PR Dubcová

    Kruštík bahenní, PR Dubcová

    Mečík střechovitý (30.6.2002)

    Mečík střechovitý (30.6.2002)

    Fauna: Vyskytují se zde běžné druhy živočichů, z obojživelníků byl např. zjištěn mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z ptáků budníček menší (Phylloscopus collybita) a budníček větší (Phylloscopus trochilus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěvuška modrá (Prunella modularis) aj.

    Lesnictví: Větší část rezervace tvoří smíšené lesní porosty - doubravy s příměsí borovice, částečně habřina a vysázený smrkový les. V minulosti zde byly selské lesy.

    Management, ohrožení: Původním důvodem ochrany při vyhlášení rezervace v roce 1956 byla bohatá populace drobné orchideje, dnes kriticky ohroženého švihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis). Početnost kvetoucích rostlin kolísala v rozmezí několika desítek až stovek jedinců. Poslední doložený výskyt je z konce 50. let 20. stol., později zde již druh nebyl nalezen. Zánik populace přímo souvisel s ukončením pastvy ovcí, nastupující sukcesí a také vysazováním smrku. Tento osud snad nestihne poslední známou populaci švihlíku na Moravě v NPP Švařec, kde je zajištěno pravidelné vypásání chráněného území ovcemi.

    Přírodní rezervace je ohrožována i v současnosti náletem dřevin do lučních enkláv, šířením agresivních druhů bylin a také snahami vlastníků o její odvodňování hloubením stružek. Je třeba zajistit pravidelné kosení lučních porostů včetně odklízení sena.

    Výhled z PR Dubcová na Vsetínské vrchy, v popředí kulturní louky a obec Kateřinice (30. 6. 2002)

    Výhled z PR Dubcová na Vsetínské vrchy, v popředí kulturní louky a obec Kateřinice (30. 6. 2002)


    Ze stránky - klik.

    Posted by Naďa @ 10:23

  • 35 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • TlusŤjoch Says:

      Parádní výměra!

    • Naďa Says:

      To zní skoro jako telegram :-)

    • zuzana Says:

      tak to teda, to je paráda, mít svou rezervaci! To já mám maximálně akorát nějaký ten zaječí pelíšek někde. O té rezervaci bude určitě vědět všechno Petr Krejčí, pošlu mu odkaz na tvůj článek. Třeba ti něco napíše.

    • pospa Says:

      u nás na Hradišťsku to není tak frekventové jméno ani u obcí, ani u místních tratí, ale na Zlínsku a Vsetínsku je to jinak, tam ženský rod u jmen obcí a ještě více u polních tratí je velmi častý

      jen jsem si prohlédl jména obcí v obvodu územní působnosti našeho pracoviště a hned jsem našel dvě: Modrá a Topolná, zato na Zlínsku je jich rovnou jedenáct: Dešná, Držková, Hostišová, Hvozdná, Jasenná, Machová, Mladcová, Velíková, Veselá, Vítová a Vlčková

      u některých je etymologický původ patrný na první pohled, u mnohých by však musel člověk zapojit místní písmáky nebo znalce (ti však studují pouze obecná pravidla a konkrétní jevy či osoby, po nichž konkrétní jména vznikala, znát nemohou)

    • Naďa Says:

      Je to opravdu zajímavé, myslela jsem, že s tou záhadou názvosloví pohnete, že to bude pro Vás hračka :-)

    • Naďa Says:

      Tak to se opravdu těším, to by mohlo být nadějné, doufám, že se dočkám …

    • Ivana Says:

      V sobotu jedu na pár dní do Bystřice pod Hostýnem..jestli bude chvíle tak se na tvou rezervaci podívám..Uherské Hradiště navštívíme určitě…-)

    • Naďa Says:

      Moc mi to tam nepošlapte, jen se hezky kochat a pak dát zprávu jak bylo :-), česky řečeno, Ivanko, prosím o sdělení Tvých dojmů …

    • Naďa Says:

      jo, kdyby to byla Dubová paseka, pak bych tomu rozuměla, ale že zrovna Dubcová … :-))

    • Jarka Says:

      Tada Naďo, ta tvoje přírodní rezarvace je moc krásná a roste tam spousta zajímavých a vzácných rostlinek.
      S vysvětlením původu jejího názvu ti ale nepomůžu, na to nejsem hlava dostatečně pomazaná. :-)

    • pospa Says:

      no, Vy jste Češka, kdybyste byla z Moravy, tak byste naprosto přirozeně věděla, že mladý dub je dubec, a například habr vyslovujeme jako “hrab” a mladý habr je hrabec, tudíž Hrabová, Hrabcová není od slovesa hrabat, nýbrž od habru, nám jsou moravské názvy jasné, Češi si na ně musí dodatečně zřídit ústav pro zkoumání moravských dialektů

    • Naďa Says:

      No vida, to je pro mě novinka, za což mnohokráte děkuji. Souhlas s ústavem a šéfovat to bude Moravák :-)

    • Naďa Says:

      S tím si Jarko hlavu nelámej, něco objasnil pospa a třeba ještě někdo něco objasní. :-)

    • Ivana Says:

      Já se budu, Naděnko, jen vznášet…-)

    • pospa Says:

      vy se oslovujete tak něžně, že si připadám jako vařbuchta, když mezi vás přijdu, ale já jen maličko se svou troškou do mlýna: Ivanko, mohla byste tu rozsáhlou přírodní rezervaci minout (protože podle mě je zarostlá jako džungle) a tak si dovolím dát Vám sem odkaz na mapuhttp://www.slovacko.cz/cil/771/mapa

    • pospa Says:

      ale safra, nedal jsem mezerník a musela byste to přeťukávat, tak znovu
      http://www.slovacko.cz/cil/771/mapa

    • Mirek Says:

      Naďo,
      já jsem to jméno Dubcová vyřešil takto: Původně se to jmenovalo Dubová, protože tam rostlo hodně dubů. Jenže pak, když se na politickém nebí objevil Dubček, napadlo jednoho snaživého okresního tajemníka strany, že po vzoru Gottwaldova, by se to tu mělo jmenovat Dubčekov, což se také stalo. Ovšem Dubček se brzo znelíbil a musel být vygumován z paměti národa a tak zase jiný snaživý ouřada, ale bohužel trochu těžkopádný v psaní na stroji, udělal hned 3 překlepy při vyplňování formuláře pro přejmenování oblasti a naťukal Dub, č nenašel - tak dal c, ek mu vypadlo, když si pro posilnění vybalil tlačenku a zapil to pivem, načež dopsal ov a omylem zmáčkl ještě á když chtěl vyndat papír ze stroje. Tak tedy vzniklo jméno DUBCOVÁ…

    • Naďa Says:

      Hezký, Mirku, škoda, že jste nevzal v potaz to co píšu, tedy, že SPR Dubcová bylo zřízeno výnosem Ministerstvo kultury ze dne 14. 1. 1956. V roce 1956, jak jsem zjistila z Wikipedie, studoval Alexander Dubček společně s Michailem Gorbačovem v Moskvě. Takže v té době se ještě Dubček na politickém nebi neobjevil …

    • Ivana Says:

      Jiříčku, vytiskla jsem si mapku a budu k té vrcholové kótě přistupovat zodpovědně….škoda, že tu nemám žádnou vlaječku…

    • Naďa Says:

      Ivanko a Jiříčku, z Vašich dialogů mám radost, moc se mi líbíte :-))

    • Naďa Says:

      Jo, Dubčí jsme občas projížděli … Původ jmen osad, obcí, vesnic, městeček a měst je zajímavý.

    • Honza Marek, Kanada Says:

      Proti přírodě se to zdá být. Ale není. Tady našemu dvojměstí se říká Comox valley. A přímo ve městě Comox žije volně na 300 srnek, ty se i s kolouškama volně prochází po ulicích. Rád bych to někdy vyfotil, ale vždy jedu autem a to by bylo dost riskantní. Jednou se mi to podaří a pošlu ti fotku. Zrovna včera jeden sameček si to pomaloučku šinul přes živou křižovatku. Ony ty srnky tu žijou po generace a jsou na lidi, kteří jim neubližují i na auta, která jim vždy dají přednost “v jizdě” zvyklé.

    • pospa Says:

      Naděnko, šmírovat je neslušné i ve vlastní rezervaci, nemusíte se tak okatě chlubit, že jste indiánského původu, na Vás to každý hned pozná

      Ivanko, až půjdete vrcholovou pasáží, nemusíte po vzoru horolezců umístit na vrchol vlajku sponzorské země, docela stačí, když tam pohodíte plechovku od konzervy jako důkaz dosažení vrcholu a papírový kapesník jako modlitební praporec

      vidím až teď, jak nenásilnou formou jsem vás obě nasměroval k jedinému správnému konání slovesem “nemusíte”, ale co se dá dělat, má slovní zásoba je vskutku značně omezená, zato znám spoustu slov, začínajících na “k” a na “p”

    • Naďa Says:

      Tak to se budu na to foto těšit, Honzo. Já mám také nějaké, ale mobilem :-)

    • Naďa Says:

      Jasnočka, Jiříčku! A k tomu šmírování, kdopak to psal, že by umístil dívce nohu na opěradlo lavičky, že aby … :-) To jsem proti Vám naprostý břídil (břídilka)! :-)

    • pospa Says:

      to nebylo šmírování, nýbrž osvěta

    • pavel Says:

      taky mám přírodní rezervaci, na své zahradě… :D
      našel jsem tvůj vzkaz, ale nevím o co jde… můžeš mi to upřesnit?

    • Naďa Says:

      Když už nevíš o co jde, tak je to príma. Naše krátké šavlování jsi ve své paměti smáznul, já jsem smázla to písemné :-). Krásnou neděli přeju.

Jsem archivována Národní knihovnou

 

Říjen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031