• Různé 15.08.2010

    pldklikaNejen staří lidé, ale i staré věci mají své mouchy. Mám jen obavu, aby to se starými lidmi nedopadlo jak s těmi věcmi, protože dnešní trend není věci opravovat a všelijak je držet při životě, ale rovnou je vyhodit a nahradit novými. Zkrátka zrychluje se koloběh a to rychlostí čím dál větší, neboť nové a nové věci jsou vyráběné s čím dál kratší životností. Lidský věk se zatím naopak prodlužuje a taky údržba člověka se zkvalitňuje a to až téměř do nekonečna. Mám teď na mysli ten smutný případ s Kájou Saudkem. Žije a nežije.

    Ale k těm věcem. Dlouho trvající služba našich věcí vyžaduje speciální přístup. Třeba u WC splachovacího na zatáhnutí šňůrky se musí zatáhnout za šňůrku  jen v určitém úhlu, jinak si splachovadlo postaví hlavu a nesplachuje. Čudlík elektrického vypínače, fungující na otáčení kolem své osy se protočí několikrát a to vždy v určitém počtu obrátek,  klapne a pak se teprve světlo rozsvítí či zhasne.

    Tuhle jsem při návratu domů vzala za kliku u dveří z předsíně do pokoje a lekla jsem se. Dveře nešly otevřít. V duchu jsem sakrovala, co si to ta Karolína zase vymyslela, že zamyká, nakvašeně jsem zalomcovala dveřmi a ejhle, povolily a otevřely se. Od té doby se dveře otvírají tak, že se po zalomení kliky musí do nich trochu drcnout.

    Dneska už téměř nikdo nespravuje boty, ba ani elektrické spotřebiče, o opravě punčoch, co nedávno ukazovali v televizi ani nemluvě. Dříve byl kdekdo řemeslník amatér a řemeslníka si každý předcházel, i když na společenském žebříčku byli pováleční řemeslníci na nízké šprušli.  Některé věci se kupovaly na celý život. Žasla jsem, když jsem asi po 35 letech byla na návštěvě sestřenice, která měla původní plechovou kuchyň ze šedesátých let a původní rohové jídelní sezení. Sice trochu omšelé, ale bylo vidět, že velmi udržované.

    oldvana

    Ponožky se látaly, boty donekonečna podrážely, kliky se pravidelně promazávaly, šuplíky se zpravovaly, dokonce prasklé hrnce se drátovaly. Zkrátka, věci sloužily do úplného zmaru, kdy je už nebylo možné opravit. Před jejich úplným skonem se muselo vyhovět jejich vrtochům. Klíč v zámku se musel přitlačit, aby se zámek uráčil pootočit, šuplík trochu nadzdvihnout, ale jen do určité polohy, aby šel zasunout, čudlík od baterky se musel držet tak, aby svítila a rádiu bylo nutné uštědřit pohlavek, aby se rozehrálo.

    Postaru se sice žít nedá a věci doslouží a musí být nahrazeny novými, ale u mě je to vždycky tak, že se s některými loučím těžce. Taky, mnohdy si člověk ani moc nepolepší. Mnohdy je sice výrobek oproti tomu vysloužilému funkční, ale není hezčí a konkrétně o naší sedačce, není pohodlnější. Tak, tak…

    old_radio

    Posted by Naďa @ 18:09

  • 19 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • pospa Says:

      dnes se člověk chová sám k sobě, jako by byl na jedno použití, tak by bylo divné, kdyby se tak nechoval k věcem, dnes si mladá dívka nechá potetovat tělo v domnění, že si později koupí čistá ramena nebo břicho, od člověka tohoto smýšlení nemůžeme očekávat, že se zasní nad krajkovou dečkou jeho babičky

    • Naďa Says:

      dnes nějaký přísný … máte doma taky něco co funguje podle svého a ne tak jak dřív?

    • Naďa Says:

      Nová doba, nové činy, nové věci …

    • pospa Says:

      no jestli, a navíc to musím pořád vláčet u sebe
      to není přísnost, to je obyčejná kocovina jako trest za včerejší hýření na křtu CD, viz rajče

    • zuzana Says:

      já mám doma plno takových věcí a i já mám několik součástek, které nefungují, jak by měly, dovedeš si jistě představit, které to jsou :-))

    • Mirek Says:

      Zrovna včera jsme s mojí ženou letovali! To bylo tak: Žena si koupila (už nějak na jaře) tři takové sluneční lampičky, které zabodla do hlíny v květinových kastlících na balkoně. Přes den se to sluncem nabilo a v noci to svítilo - vypadalo to hezky. Jenže najednou to přestalo fungovat a tak jsem musel vyměnit baterie. A teď nastal ten div - dvě lampičky svítily a ta třetí ne a ne! Byl jsem nucen to rozebrat, vylezli z toho dva škvoři a pak to zase svítilo. Včera ale to opět přestalo svítit a tak jsem byl morálně nucen to znovu rozebrat. Zjistil jsem, že jeden drátek se od tištěného spoje nějak odletoval, takže jsem ho chtěl přiletovat. Jenže letovací kulmu, kterou jsem si kdysi koupil v Německu jsem ještě zde ani jednou nepotřeboval a ta mělá zástrčku, která nepasuje do českých zásuvek. Čili jsem musel napřed uzpůsobit zástrčku a pak jsme rukou společnou a nerozdílnou letovali. Výsledek byl skvost, leč lampička opět nesvítí, vybila se mezitím baterie a novou doma nemáme…

    • Naďa Says:

      To jsem blázen, co se děje, tohle jsem napsala pod komentář Jarky a ocitlo se to zde …

    • Naďa Says:

      Sem patří můj včerejší komentář, který se dnes záhadně přemístil k Zuzce.
      Tak znovu: Nová doba, nové činy, nové věci …

    • Naďa Says:

      Mirku, tedy Vy se fakt nenudíte a ten konec mě docela rozesmál :-)

    • Naďa Says:

      Zuzko, nedovedu, taková mlaďucha je ve všem funkční, no ne?

    • Naďa Says:

      Na rajče musím později, až navečer, tak zatím …

    • NULI Says:

      S tím řemeslníkem jste se se Zuzanou v článku docela pěkně sešly :-). Ale jinak se řadím k těm, kdo se řídí podle písničky pana Svěráka a Uhlíře: “… neopouštěj staré věci pro nové, i když barva šediví a prýská, byly kdysi lesklé, byly chromové, a teď se jim na smetišti stýská …”

    • Naďa Says:

      Taky jsem koukala, Mirko, že jsme se sešly se Zuzkou s řemeslníkama … :-)

    • TlusŤjoch Says:

      Babička měla na to látání ponožek takový dřevěný hříbeček (nožiška se dala odšroubovat). Dneska jsem byl na Vysočině a nafotil jsem si mincíř, doufám, že se fotky zdařily. Ten radiopřijímač je báječný …

    • Naďa Says:

      Mně se strašně líbí ta vana a vůbec, ta klika a tak :-)

    • Čerf Says:

      Mám rád vrtochy starých věcí, snažím se jim přizpůsobovat tak dlouho, až už kromě mne nikdo jiný neví, kterým směrem a jak silně přitlačit a do jaké oblasti přesně vetknout něžný iniciační pohlavek. A když i tohle přestane zabírat, myslím si, že to ještě neznamená, že věci přestaly fungovat, jen nám z nějakého důvodu (a jistě oprávněně) odňaly “dispoziční právo” :-).

    • Naďa Says:

      Napsal jsi to, Petře, naprosto skvěle, ano, je to tak, díky.

    • Mirek Says:

      Díky Jarce jsem si mohl nechat zmodrat jméno, to jsem dodnes nevěděl…

Jsem archivována Národní knihovnou

 

Říjen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031